95% zdravotních sester by z poslušnosti usmrtilo pacienta

Roku 1966 bylo ve dvaadvaceti nemocničních odděleních v USA mezi ostatní léky tajně vloženo několik balení astrotenu, do té doby neznámé látky. Na krabičkách byl uveden jen název a informace o běžném (5mg) a maximálním dávkování (10mg denně). V následujících hodinách se odehrál vždy podobný scénář: kolem osmé hodiny večerní zavolal ošetřující sestře muž a představil se jako zdejší lékař. Sestra věděla, že doktor daného jména v nemocnici pracuje. Osobně jej však nikdy nepotkala. Lékař žádal,aby jednomu z pacientů bylo okamžitě podáno 20mg astrotenu.
Za deset minut se prý u pacienta zastaví a chce, aby lék již účinkoval. Slíbil, že dodatečně podepíše nezbytný formulář o medikaci. Zdravotní sestra jen zaváhala,zdali má lék k dispozici. Když jej nalezla, odměřila dávku a vydala se k lůžku pacienta.
Než se k pacientovi dostala, zastavil ji Charles Hofling, psychiatr, jenž situaci zaranžoval jako experiment sledující profesní integritu personálu. Jeho výsledky ohromily: jediná z dvaadvaceti sester se vzpříčila a neuposlechla cizince, jenž jí telefonicky – v příkrém rozporu s nemocničními normami – přikazoval podat násobek doporučené dávky neznámého léku pacientovi. A ač byl astroten smyšlený “lék” obsahující jen cukr,mohlo jít o nebezpečnou látku. ” Dá se říct, že pětadevadesát procent zdravotních sester by z poslušnosti – a i kdyby dobře věděly, čeho se doupuštějí – pacienta usmrtilo,” shrnul Hofling výsledky experimentu.

 

Rozsáhlá studie z roku 1995 pak ukázala, že ač byl pokrok v medicíně všudypřítomný, k vzdoru proti autoritám nepomohl, když 46 procent zdravotních sester přiznalo, že za svou kariéru splnily lékařův příkaz, ač cítily, že může mít na pacienta škodlivé účinky.
Hoflingův experiment byl jeden z prvních,jež ukázaly, jak okolnost situace a naučené, v organizaci “běžné” chování přimějí i dobré lidi páchat zlo.