Co nastane, až zanikne poslední atom vesmíru?

Časová šipka zatím směřuje neochvějně od minulosti do budoucnosti. Jenže i čas může přestat existovat.

Nic nemůže uniknout času, dokonce ani hvězdy. Objekty se s uplynulým časem stávají stále neuspořádanější – to je základní přírodní zákon, který fyzikové nazývají entropie. Fakt, že se vše postupem času stává neuspořádanější, dává času konkrétní rozměr, který odlišuje minulost od budoucnosti. Minulost je uspořádanější a budoucnost pak nevyhnutelně směřuje k větší chaotičnosti. Vesmír, který vznikl před 13 miliardami let, nakonec zanikne.

Naše Slunce neustále přeměňuje vodík na helium a při tomto procesu každou vteřinu ztrácí asi 4,5 milionu tun své hmoty, takže je na neuvěřitelné sebe stravující dietě. Zhruba za 5 miliard let Slunci dojdou zásoby paliva. Jeho povrch se smrští, což prudce zvýší vnitřní žár a způsobí rozpínání vnějších vrstev hvězdy. Slunce se stane rudým obrem. Postupně tak naroste, že při pohledu ze Země zaplní celý obzor.

To zničí veškerý život na Zemi, kde zůstane jen rozpálená holá skála. Po několika stech tisících let začne rudý obr pulsovat. Nitro hvězdy se bude neustále rozpínat a smršťovat až se nakonec vnější vrstvy začnou oddělovat a expandovat dál do Sluneční soustavy. Z atmosférického obalu Slunce se stane planetární mlhovina. Z vlastního Slunce zbude koule zhruba o velikosti Země, ale o hmotnosti téměř poloviny dnešního Slunce – takzvaný bílý trpaslík.

Slunce bude mrtvé a bude pomalu vychládat. Při pohledu z oběžné dráhy Země vyzáří jen tolik světla, jako Měsíc za jasné noci v úplňku.

Červení trpaslíci

Nejbližší hvězdou po Slunci je Proxima Centauri, ale na rozdíl od jiných hvězd ji nelze spatřit pouhým okem. Důvodem je to, že má jen desetinu hmotnosti našeho Slunce a září 18 000x méně jasně. Je to červený trpaslík, který je díky malé velikosti mnohem méně stlačený, než velká hvězda, a proto se paluje výrazně pomaleji. Hvězdy jako Proxima Centauri se dožívají bilionu let. Dlouho poté, co naše Slunce vyhasne, budou červení trpaslíci poledními žijícími hvězdami ve vesmíru. Ale nakonec i jim dojde palivo a pomalu se zhroutí do bílých trpaslíků.

Přibližně za 100 bilionů let už zůstanou jen bílí trpaslíci. Vesmír bude mrtvý a pustý, ale z hlediska času se před ním bude stále rozprostírat většina jeho existence.

Co bude na konci vesmíru?

Až bude vesmír starý deset bilionů bilionů bilionů let, poslední slabá záře zbývajících bílých trpaslíků vyhasne a zůstanou jen černí trpaslíci. Ti jsou konečným stadiem hvězd. Jde o bílé trpaslíky, kteří vychladli natolik, že nevyzařují žádné teplo a ni světlo. Černí trpaslíci jsou temnými, hustými a rozpadajícími se koulemi hmoty, pouhým hvězdným popelem. Dosáhnout této fáze trvá hvězdám tak dlouho, že za 13 miliard let, co svítí, se ještě žádná z nich černým trpaslíkem nestala.

Hmota vytvářející černé trpaslíky bude poslední hmotou ve vesmíru a postupně se rozloží. Změní se na radiaci, vyzáří se do prostoru a nezůstane vůbec nic. Až zmizí černí trpaslíci, nezbyde ani jeden atom hmoty. V kosmu zůstanou jen částice světla putující prázdným prostorem a černé díry.

Po nepředstavitelně dlouhém časovém úseku se nakonec vypaří i černé díry. pak vesmír opravdu skončí a poprvé ve svém životě bude vesmír stálý a neproměnný. Přestane narůstat neuspořádanost, protože nezbude nic, co by se mohlo rozkládat. Nebude žádný rozdíl mezi minulostí, přítomností a budoucností. Nic se nebude dít a bude to trvat navěky.

Doporučení: Co bude na koci vesmíru, zjistíte v dokumentu Zázraky vesmíru dnes 23.1. ve 22.15 na Primě ZOOM.

Zdroj: Prima Zoom