Encyklopedie vesmíru: atmosféra Země

Dnešní díl encyklopedie vesmíru je pro nás menším svátkem. S radostí vám oznamujeme, že jsme dostali povolení od nakladatelství AGA (Aldebaran Group for Astrophysics) přiblížit vám texty z úžasné knihy Toulky vesmírem, jejíž autorem je samozřejmě kdo jiný než nestor české astronomie, doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc. Tato publikace je zvláštní především v tom, že obsahuje 2 DVD s namluveným textem a prezentacemi a kniha je jen doprovází rozšiřujícím textem. Text v DVD je mimo jiné také namluven jedním z velkých populizátorů české astronomie, kterého určitě znáte jako prof. RNDr. Petra Kulhánka, CSc., který je také odborným redaktorem knihy. Naši encyklopedii vesmíru tedy s velkou radostí rozšiřujeme o texty z této publikace, která navíc vyšla v březnu 2013, takže jsou v ní do té doby nejnovější poznatky. Bohužel se zdá, že je tato úžasná kniha už vyprodaná, ale na stránkách nakladatelství Aldebaran pořídíte řadu velmi zajímavých knih z tohoto oboru, tak neváhejte. Ale nyní už k dnešní části, která je zaměřena na atmosféru Země.

Zemská atmosféra neboli ovzduší je plynný obal, který si Země drží svou gravitací. Atmosféra má hmotnost pouhou miliontinu hmotnosti Země. Přibližně čtyři pětiny atmosféry tvoří dusík, jednu pětinu kyslík. Atmosféra je naprosto nepostradatelná pro život. Chrání biosféru před kosmickým okolím a kyslík v ní obsažený umožňuje dýchání. Na snímku vidíte atmosféru Země tak, jak ji vnímají astronauti na palubě raketoplánu.

atmosvera_zeme

Atmosféra Země (ovzduší) je plynný obal, který si Země drží svou gravitací. Celková hmotnost zemské atmosféry je 5×1018 kg, což je přibližné miliontina hmotnosti Země. Zhruba čtyři pětiny atmosféry tvoří dusík, jednu pětinu kyslík. Vzácné plyny, oxid uhličitý, vodní pára a jiné plyny jsou jen ve zlomcích procenta, navíc atmosféra obsahuje také pevné a kapalné částice. Většina atmosférických plynů je při povrchu Země (1019 molekul v 1 cm3) a hustota atmosféry rychle ubývá s výškou. Horní hranice je značně neurčitá; vrcholy polárních září byly pozorovány ve výšce přes tisíc kilometrů. Počítáme-li do atmosféry i geokorónu, pak její výška dosahuje 10 až 15 poloměrů Země.

Atmosféra je součástí složitého systému Země. Probíhají v ní procesy zářivé, chemické, elektrické, meteorologické, biologické, geologické. Její vlastnosti se mění s výškou a lze ji rozdělit na vrstvy podle různých hledisek:

  1. podle teploty (termosféra, mezosféra, stratosféra, troposféra);
  2. podle chemických vlastností (mezosféra, ionosféra, ozonosféra, chemosféra, stratosféra, troposféra, ekosféra);
  3. podle elektrických vlastností (ionosféra, neutrosféra);
  4. podle pohybů (stratosféra, troposféra);
  5. podle stejnorodosti (homosféra, heterosféra).
Model zemské atmosféry
Model zemské atmosféry

Zemská atmosféra je naprosto nepostradatelná pro život. Chrání biosféru před mrazivým kosmickým okolím, kyslík v ní obsažený umožňuje dýchání. Pohlcuje škodlivé elektromagnetické záření — rentgenové, gama a ultrafialové. Zachytává korpuskulární záření, pokud proniklo magnetosférou. Meteoroidy zachycuje atmosféra ve výškách kolem 100 km, kde se vypaří a září jako meteory.

Zemská atmosféra negativně ovlivňuje astronomická pozorování, neboť světlo přicházející z Vesmíru je pozměňováno jak co do směru (atmosférická refrakce, scintilace), tak co do intenzity (atmosférická extinkce) a spektrálního složení (selektivní absorpce, telurické čáry). Pro záření gama až ultrafialové a delší rádiové vlny je zemská atmosféra nepropustná. Zemská atmosféra se vyvíjí. Po 4 miliardy let od jejího vzniku ubývalo oxidu uhličitého a přibývalo kyslíku a ozonu. Díky ochranné ozonové vrstvě se mohl před 500 miliony lety dostat život z moří na pevninu. V posledních desetiletích však přibývá oxidu uhličitého a ubývá ozonu ve stratosféře.


Kniha: Toulky Vesmírem (2013)
Autor: doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc.

O Scimani 59 Článků
Zajímám se o astronomii a miluji seriál Hvězdná brána