Encyklopedie vesmíru: kulová hvězdokupa

Dnešní encyklopedie vesmíru je už 10. dílem, takže si zaslouží, když dnes uvedeme jeden ze základních a známějších pojmů vzdáleného vesmíru. Tím jsou kulové hvězdokupy, které si stručně shrneme a přidáme galerii zajímavých objektů, které samozřejmě nejsou součástí knihy, ze které čerpáme.

Kulová hvězdokupa je systém statisíců až milionů hvězd, uspořádaných do kulového tvaru o rozměrech 50-400 světelných let. Ve vnějších oblastech je hustota hvězd 10 krát větší než v okolí Slunce. Ve středových oblastech je hustota hvězd až několiktisíckrát větší. Vzdálenosti mezi hvězdami ve středu kulových hvězdokup jsou pouze několik málo světelných týdnů. kdežto v okolí Slunce přibližně 4 světelné roky. Pro pozorovatele ve středu kulové hvězdokupy je celá obloha hustě pokryta hvězdami – asi tak jako Mléčná dráha rozprostřená po celé obloze.

HR-digrarn (barevný index - zdánlivá hvězdná velikost) Velké hvězdokupy v Herkulu (M 13). Většina hvězd opustila hlavní posloupnost, neboť jsou staré a vypotřebovaly vodík ve svém jádru. Jen nejslabší hvězdy (pod 19 mag) jsou dosud na hlavní posloupnosti.
HR-digrarn (barevný index – zdánlivá hvězdná velikost) Velké hvězdokupy v Herkulu (M 13). Většina hvězd opustila hlavní posloupnost, neboť jsou staré a vypotřebovaly vodík ve svém jádru. Jen nejslabší hvězdy (pod 19 mag) jsou dosud na hlavní posloupnosti.

Spektroskopický průzkum hvězd kulových hvězdokup ukazuje, že mají menší obsah kovu než hvězdy v galaktickém disku. To dokazuje, že jde o hvězdy počáteční generace (populace II), které vznikly v protogalaxii z původního plynu (vodíku a helia). Také rozložení kulových hvězdokup v galaktickém halu je svědectvím o jejich velkém stáří. Vznikly v prvotním stadiu protogalaxie, dokud se plyny ještě nesesedly do galaktického disku. Stáří kulových hvězdokup se určuje pomocí HR-diagramu. Bod odbočení na hlavní posloupnosti, kde odbíhá větev obrů, je tím níže, čím je kulová hvězdokupa starší. Hvězdokupy naší Galaxie i Velké galaxie v Andromedě vznikaly brzy po vzniku vesmíru. Naopak nepravidelné galaxie (jako jsou Magellanovy oblaky) obsahují značně mladší kulové hvězdokupy.

Kulové hvězdokupy jsou rozloženy symetricky kolem středu Galaxie, v kulovém prostoru o poloměru 70 000 světelných let. Jsou koncentrovány směrem ke středu Galaxie, takže větší část (60 %) jich je galaktickému středu blíže než Slunce. Proto souhvězdí ve směru ke galaktickému středu – Střelec (Sagittarius), Štír (Scorpius) a Hadonoš (Ophiuchus) jsou bohatá na kulové hvězdokupy (29, 18 a 24). Dnes je známo 135 galaktických kulových hvězdokup; jejich celkový počet se odhaduje na 200. Mléčná dráha zakrývá výhled na ty zbývající. Většina ostatních galaxií má také kulové hvězdokupy, některé galaxie (např. M 87, tj. Virgo A) jich mají dokonce až několik tisíc. Vzdálenost kulových hvězdokup se určuje pomocí proměnných hvězd typu RR Lyrae.

Galerie zajímavých kulových hvězdokup

Klikem na galerii získáte větší rozlišení

Omega Centauri, největší známá hvězdokupa Mléčné dráhy
Omega Centauri, největší známá hvězdokupa Mléčné dráhy
« 1 z 12 »

Kniha: Velká encyklopedie vesmíru (2002)
Autor: doc. dr. Josip Kleczek, DrSc.

O Scimani 58 Článků
Zajímám se o astronomii a miluji seriál Hvězdná brána