Encyklopedie vesmíru: planeta Uran

Planeta Uran. Jeden by řekl, že je to za humny. Samozřejmě, z vesmírného měřítka ano, ale zase tak blízko není. V každém případě, pokud vás tato planeta něčím zaujala, můžete se v dnešní encyklopedii o ní dozvědět třeba něco víc, včetně mytologie.

Uranus

Uranus je bůh obří planety a celé oblohy, který byl zrozen z chaosu. Byl manželem matky země, Gaie. Na přání Gaie – Uranovy manželky – Saturn uřízl svému otci Uranovi kosou přirození, aby ji stále neobtěžoval. Z kapky Uranovy krve, která spadla do moře, se zrodila Venuše. Uranus byl bohem Vesmíru uznávaným v celém antickém světě. Rapsodové ho spolu s matkou Zemí (Gaiou) kladli na začátek božského rodokmenu: Uran-Saturn-Jupiter. Časový sled vládnoucích bohů tedy odpovídá u planet přibližování ke Slunci.

Mytologie Uranu
Mytologie Uranu

Giorgio Vasari (1511-1574), jehož freska Kastrace Urana je na snímku, byl italský architekt, dvorní malíř Medicejských a životopisec florentských umělců. Freska pocházející přibližně z roku 1560 se nachází ve Starém paláci (Palazzo Vecchio) v italské Florencii.

Uran

Uran je sedmou planetou Sluneční soustavy. Je prvou planetou objevenou pomocí dalekohledu. Objevil ji v souhvězdí Blíženců anglický hudebník a astronom-amatér William Herschel v roce 1781. Kolem Slunce obíhá Uran ve vzdálenosti 3 miliardy kilometrů. Je tedy dvakrát vzdálenější než Saturn a dvacetkrát než naše Země. Pohyb Uranu na dráze je valivý, protože osa jeho rotace je skloněna do roviny oběhu. Je to asi důsledek obrovské srážky s velkou planetkou. Stejně jako ostatní obří planety je Uran složen převážně z vodíku a hélia, má prstence, rozsáhlou rodinu měsíců a silné magnetické pole.

Různé snímky planety Uran
Různé snímky planety Uran

Uran je nejvzdálenější planetou, kterou lze ještě za dobrých podmínek a dobrým zrakem vidět pouhým okem. Svědčí o tom i ta okolnost, že na několika mapách oblohy z období 1690-1780 byl zaznamenán. A právě tyto záznamy pomohly vypočítat dráhu Uranu. Uran je dvacetkrát dál od Slunce než Země, desetkrát Saturn a pouze pětkrát Jupiter. Planeta Uran nebyla známa ve starověku ani ve středověku, proto bychom marně pátrali po její roli v tehdejší astrologii. Je slabá a objevil ji před dvěma sty roky pomocí dalekohledu William Herschel. Naši předkové tehdy pro tuto planetu zvolili název Nebešťanka. Ale dnes už jsme na ten název docela zapomněli.

Uranův průměr je 4x větší než průměr Země a jeho úhlový průměr je 4′. Protože ani velkými pozemskými dalekohledy nelze rozlišit podrobnosti menší než 1′, byl po dvě století Uran znám jako namodralý kotouček bez detailů. Téměř všechny naše vědomosti o Uranu získal Voyager 2 při průletu v lednu 1986, kdy pořídil 7000 podrobných snímků planety, Uranových měsíců a Uranových prstenců, tisíce infračervených a ultrafialových spekter a miliony údajů o rádiovém záření a magnetickém poli.

Nápadný a dosud nevysvětlený je sklon rotační osy Uranu. Ta leží téměř v jeho oběžné rovině. To znamená, že během Uranova roku (který trvá 84 pozemské roky) míří ke Slunci (a Zemi) střídavě severní a jižní pól. Den na pólu trvá 42 let a je vystřídán stejně dlouhou nocí. Prstence a měsíce obíhají v rovině rovníku, tedy kolmo k oběžné dráze, takže celý Uranův systém se kolem Slunce „valí“. V důsledku tohoto výjimečného střídání ročních období a pohybů v atmosféře se Uran značné liší od Jupiteru a Saturnu. Infračervená spektra Uranu ukázala, že je složen ze stejných prvků jako Slunce – tedy především z vodíku a hélia. To znamená, že atmosféra má původní složení protoplanetárního disku a není produktem vývoje planety (jak je tomu u atmosféry Země). Voyager objevil rozsáhlou atmosféru molekulárního vodíku a hélia, obklopenou ještě rozsáhlejší korónou atomárního vodíku.

Podle výpočtů nedosahuje tlak v nitru dostatečných hodnot, aby se vytvořil kovový vodík jako u Jupiteru a Saturnu. Jádro, o něco větší než Země, je složeno z křemičitanů a železa. Jeho středová teplota je 7000 K. Jádro je roztavené a elektrické proudy udržované samobuzeným dynamem vytváří Uranovu magnetosféru. Plášť kolem jádra je asi 10 000 km silný a je pravděpodobně z ledů vody, metanu a čpavku. Plynná atmosféra o tloušťce 7500 km je složena z vodíku a hélia, k nimž jsou v malém množství přimíseny jiné plyny (například metan). Uran nemá vlastní zdroj energie jako Jupiter, Saturn nebo Neptun.

Voyager 2 poslal podrobné snímky povrchu pěti Uranových měsíců. Objevil deset černých měsíčků v blízkosti samotné planety. A další malé jsou objevovány. Navíc je Uran obklopen devíti prstenci o šířce několika kilometrů. Odrážejí pouze 2 % slunečního záření. Jsou z ledu s velkým množstvím uhlíku.

Charakteristiky Uranu
Charakteristiky Uranu
Další charakteristiky Uranu
Další charakteristiky Uranu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Kniha: Toulky Vesmírem (2013), Velká encyklopedie Vesmíru (2002)
Autor: doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc.

O Scimani 59 Článků
Zajímám se o astronomii a miluji seriál Hvězdná brána