Encyklopedie vesmíru: souhvězdí Corona Borealis

Abychom stále jen neprezentovali různé astronomické pojmy, v dnešním díle encyklopedie vesmíru se podíváme také na jedno ze souhvězdí naší oblohy, kde zabrousíme do jeho mytologie a podíváme se na zajímavé objekty, které se v něm nacházejí.

Corona Borealis (2. pád Coronae Borealis, zkr. CrB, česky Severní koruna) je souhvězdí jarní a letní oblohy. Severní koruna byla původně čelenka nebo královská korunka Ariadny, dcery krétského krále Minoa. Král Minos dal kdysi zbudovat v hlavním městě Kréty bludiště (labyrint) pro svého nevlastního syna Minotaura, kterého chtěl ukrýt před světem. Minotaurus měl totiž lidské tělo a hlavu býka. Tomuto netvoru byli občas předhazováni za oběť chlapci a dívky z Athén. Mezi obětovanými chlapci měl být i syn athénského krále, statečný Theseus. Poněvadž se zalíbil princezně Ariadně, dostal od ní klubko nití, aby v labyrintu nezabloudil, a meč, kterým měl Minotaura zabít. Díky těmto darům se mu podařilo obludu zdolat a i s Ariadnou uprchnout před hněvem krále na ostrov Naxos. Tam však Theseus Ariadnu zanechal a sám odplul do Athén. Ariadnu si pak vzal za ženu bůh Dionýsos (Bakchus) a daroval jí překrásnou čelenku, aby jí potěšil v jejím stesku po Theseovi. Po Ariadnině smrti vyhodil Dionýsos její čelenku na oblohu, aby jí už žádná žena nemohla nosit. Drahokamy se proměnily ve hvězdy a září na obloze v půlkruhu jako krásné pravidelné souhvězdí.

Řírnský básník Ovidius píše ve své knize „Fasti“, že sama Ariadna se stala souhvězdím. Arabové naopak viděli v tomto souhvězdí rozlomenou mísu, pro australské domorodce je bumerangem, jiný australský kmen v něm viděl orlí hnízdo, severoameričtí Indiáni ho nazývali Nebeská sestra.

Nejjasnější hvězdy souhvězdí Severní koruny
Nejjasnější hvězdy souhvězdí Severní koruny

Severní koruna leží mezi Herkulem (Hercules) a Honákem nebo také Pastýřem (Bootes) na spojnici hvězd Arcturus a Vega. Asi v jedné třetině je půlkruh šesti jasnějších hvězd. Nejjasnější z nich je Gemma (Drahokam). Z jejího spektra soudíme, že kolem ní obíhá neviditelný průvodce s oběžnou dobou 17,5 dne. Hvězda R CrB je proměnný veleobr. Je pozorovatelná i malým dalekohledem. Po určitou dobu její jasnost zůstává stejná, načež prudce klesne, a pak je viditelná jen velkým dalekohledem. Občas vyvrhává obrovský oblak plynů bohatých na uhlík. Zastíní-li oblak hvězdu R CrB, pozorujeme prudký pokles její jasnosti. Uhlík vzniká hluboko v nitru R CrB termonukleárními reakcemi z helia a odtud se dostává konvekcí k povrchu a do mezihvězdného prostoru. Rovněž hvězda T CrB někdy exploduje a vyvrhuje množství plynů, na rozdíl od R CrB však při explozi velmi zjasňuje. Je to druh rekurentní novy. Její výbuch byl pozorován v roce 1866 a 1946. V současné době je pouhým okem neviditelná. Není však pochyb, že někdy opět zazáří na naší obloze.

Umístění zajímavých proměnných hvězd R a T Coronae Borealis v souhvězdí Severní koruny
Umístění zajímavých proměnných hvězd R a T Coronae Borealis v souhvězdí Severní koruny

Kniha: Velká encyklopedie vesmíru (2002)
Autor: doc. dr. Josip Kleczek, DrSc.

O Scimani 59 Článků
Zajímám se o astronomii a miluji seriál Hvězdná brána