Je vesmír hologram? Fyzikové mají první solidní důkazy

Nejenže Země není placatá a Slunce neobíhá kolem Země, jak se nám zdá. Vše kolem nás může být ve skutečnosti zakódováno v 2D.

Kolektiv britských, italských a kanadských teoretických fyziků a astrofyziků publikoval první solidní důkazy na podporu hypotézy, že náš vesmír představuje ve skutečnosti hologram. Tyto důkazy získal ověřováním předpovědí různých kosmologických modelů v pozorováních reliktního mikrovlnného záření.

Zprávu přinesla Univerzita v Southamptonu. Výzkumnou práci zveřejnil vědecký časopis Physical Review Letters.

Extravagantní idea na pevných nohách

Myšlenka, že by náš vesmír mohl představovat hologram, pochází z 90. let minulého století. Říká, že všechny informace naší třídimenzionální reality – včetně času – jsou obsaženy na dvoudimenzionální ploše a její mezích.

Jakkoliv bizarně to zní, jde jen o rozšíření působnosti pro holografický princip, což byla koncem minulého století jedna z nejplodnějších hypotéz teoretické fyziky.

Holografický princip říká, že matematický popis libovolného prostoru a objektů v něm vyžaduje méně dimenzí, než tento prostor má. Holografický princip se stal nesmírně užitečným matematickým nástrojem při nejrůznějších výpočtech v tisících výzkumných prací.

Dlouho však nebylo možné hypotézu (či spíše předpověď) holografického univerza otestovat. Umožnil to technologický pokrok ve vývoji teleskopů a různých metod dálkového průzkumu. Díky němu se podařilo získat obrovské množství skrytých dat v reliktních mikrovlnném záření z vesmíru, které bylo vyzářeno přibližně 750 tisíc let po velkém třesku.

Toto záření nese otisk fyziky raného vesmíru. Tento otisk lze porovnat, zda “sedí” s otiskem, jaký by zanechaly procesy očekávané v holografickém vesmíru, nebo s procesy jiných konvenčních modelů.

Vědci detailně zkoumali nepravidelnosti v kosmickém mikrovlnném záření a porovnávali na jedné straně s předpověďmi kosmologických modelů na straně druhé. Srovnání ukázala, že model holografického vesmíru je podpořen velmi dobře. Do stejné míry, jako standardní model rozpínání vesmíru prostřednictvím takzvané kosmické inflace (období exponenciálního růstu kosmu).

Zakódovaný vesmír

“Představte si, že všechno co vidíte a cítíte ve třech rozměrech, jakož i váš vjem času, ve skutečnosti vychází z plochého dvoudimenzionálního pole,” vysvětluje Kostas Skender z Univerzity v Southamptonu. “Připomíná to běžné hologramy, u kterých je třídimenzionální obraz zakódován do dvoudimenzionální plochy, jako je například hologram na kreditní kartě. Jenže tentokrát je zakódován celý vesmír! ”

Realita by mohla představovat cosi na způsob 3D kina (ačkoli v tomto příkladu nejde o holografii). Vidíme obraz s výškou, šířkou i hloubkou, ačkoli vychází z 2D obrazovky. Samozřejmě, rozdíl je ten, že v rámci naší perspektivy cítíme doteky, a tak “projekci” vnímáme jako “reálnou”.

Velká naděje pro fyziku?

“Holografie je velkým pokrokem ve způsobu, jakým uvažujeme o složení a vzniku vesmíru,” uvedl Kostas Skender.

Einsteinova teorie obecné relativity, která vlastně představuje teorii gravitace (ve vědě se pojem “teorie” chápe jako ověřené vysvětlení mechanismů nějakého jevu), podle něj výborně vysvětluje téměř vše na stupnici velkých rozměrů. No “zamotává se” při zkoumání vzniku vesmíru a mechanismů na úrovni nejmenších velikostí, kde vládnou podivné zákony kvantové mechaniky.

“Vědci se již desetiletí snaží spojit Einsteinovu teorii gravitace a kvantovou teorii,” říká Skender. “Někteří jsou přesvědčeni, že koncept holografického vesmíru má potenciál to dokázat. Doufám, že náš výzkum představuje krok tímto směrem. ”

Text Dušan Valent pro Živé.sk
Zdroje:
Study reveals substantial evidence of holographic universe
From Planck Data to Planck Era: Observational Tests of Holographic Cosmology