Vědci objevili stopu nové fyziky, urychlovač naznačuje záhadnou částici.

První data ukazují fenomén, který nezapadá do standardního modelu.

Nejsou to nová data. Ale když se fyzici lépe podívali na starší údaje z Velkého hadronového urychlovače nedaleko Ženevy, narazili na zvláštní fenomén.

Experiment LHCb může ukazovat fyziku, která vybočuje z dnes převládajícího vysvětlení světa. Stopy neznámé částice totiž nezapadají do takzvaného standardního modelu.

Standardní model přitom experimenty mnohokrát potvrdili. Dnes však tušíme, že některé fenomény kolem nás vysvětlit neumí: neporadí si například s gravitací či s temnou hmotou.

Proto vědci hledají experimentální stopy fyziky , která by naše poznání mohla rozšířit. A která by dokázala nabídnout nové vysvětlení některých záhadných kosmických fenoménů.

Co se děje?

Jedním z největších kandidátů na objev takové nové fyziky, a tedy i dosud neznámých částic, je urychlovač Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN).

Právě pod zemí na francouzsko-švýcarských hranicích zachytili výzkumníci anomálii. Při zkoumání rozpadů po srážkách svazků protonů narazili na záhadu, která je zaujala.

Teorie předpokládá, že takzvané B 0 mezony se rozpadají mimo jiné i na elektrony a miony. Standardní model předpovídá, že se to bude dít v poměru jedna k jedné, čili by jich mělo na konci být stejně.

Data však ukazují, že na každých 40 mionů připadá až 60 elektronů. Pokud je to opravdu tak, znamenalo by to, že fyzici se setkali s čímsi zvláštním, něčím, co do procesu rozpadu mezonu zasahuje. Může to být například nějaká dosud neznámá a neobjevená částice.

“Pokud se tyto předběžné výsledky budou s dalšími daty posilovat, v procesu jsou další, neviditelné částice,” zdůrazňuje pro magazín Symmetry i Marie-Hélene Schuneová z týmu LHCb. “Nechme pak na představivosti teoretiků, co se vlastně děje.”

Nové srážky rozhodnou

Náznaky neznámé částice či nové fyziky jsou však ještě daleko od toho, aby vědci mohli mluvit o objevu.

Podle tiskové zprávy CERN má anomálie význam na úrovni zhruba 2,2 až 2,5 sigma. Znamená to, že existuje šance asi 1 ku 125, že zdánlivé výsledky jsou jen obětí náhody. V částicové fyzice přitom platí, že až když je pravděpodobnost takovéto chyby 1 ku více než třem milionům (5 sigma), tehdy se začne mluvit o objevu.

“V částicové fyzice si totiž nemůžete jen tak lusknout prsty a prohlásit objev,” dodává Schuneová. “Toto nejsou kouzla. Je to dlouhá, těžká práce a problémům nesmíte ustoupit. Vždy přitom všechno zpochybňujeme.”

Fyzici se nyní spoléhají na data z novějších srážek. Ty nakonec rozhodnou, zda stopy neznámé částice z nové fyziky byly jen falešným poplachem, nebo opravdu jedná o cosi fascinujícího.

Zdroj: tech.sme.sk